22. října 2017 Blansko – Hořice Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet, se nenacházel rybníček Brčálníček, ale penzion U Strakatého koně na Hořicích. Tak nějak to vypadalo tuto sobotu na tradiční Hořické rokli. Mlha, která byla v Blansku celkem hustá, o 200 výškových metrů ještě více zhoustla a závodníci na delších tratích měli možná problém najít tu správnou cestu. Při hlavním závodě to mnohdy vypadalo jak ze scény z filmu o psu Baskervilském, ale nakonec všichni běžci cestu do cíle našli a po doběhu se zahřáli u čaje či něčeho ostřejšího.

Letošní ročník Hořické rokle byl důkladnou prověrkou nejen pro běžce, ale také pro tým pořadatelů. Hned první komplikaci jsme jim způsobili my od Okresní běžecké ligy. Při přehrávání dat o přihlášených závodnících z on-line registrace se nám drtivá většina přihlášených ztratila. Tuto možnost využila téměř stovka – zejména malých závodníků. Pořadatelům jsme pak předali údaje o 16 závodnících. Takovýto zádrhel nás dosud nepotkal a do budoucna uděláme vše proto, aby se se v budoucnu již neopakoval. Velmi nás těší zájem o tento způsob přihlášení na závod a věříme, že vás tato chybička neodradí se přihlásit takto i příště. Za veškeré komplikace se vám běžcům i všem pořadatelům omlouváme.

Následně jsme se ještě dozvěděli, že kromě této komplikace kolabovala komunikace mezi jednotlivými počítači, přestal fungovat program na zpracování prezentace a výsledků, stávkovalo speciální tlačítko, kterým se ovládají stopky na měření časů. Aby toho nebylo dost, tak hlavu pořadatelům zamotali i malí závodníci. Jeden si startovní číslo 68 dal na tričko obráceně, takže dobíhal jako 89, ale takové číslo už ve stejném rozběhu doběhlo. Druhou rošádu provedli další dva mládežníci, kteří si čísla vyměnili navzájem. Podle slov Vladimíra Buřta se jim však veškeré nástrahy podařilo překovat. „Všechno máme dublované, takže jsme to zvládli.“ řekl po závodě Vladimír Buřt.

Nevím, jak to pozorovali samotní účastníci, ale z mého pohledu vše klapalo jak po drátkách a kromě drobného zpoždění startu první kategorie šlo vše podle plánu. První start byl krátce po desáté a kromě mlhy i drobně pršelo. Těm nejmenším to však nebránilo v bojovném výkonu. Nejlépe si na trati 100 metrů vedla Tereza Fritzová z Drahanských sportů a mezi kluky byl nejlepší Matěj Musil z ASK Blansko. Na trať 400 metrů byly děti zavedeny do hlubokého lesa. Na štěstí ne za účelem nevrácení se, ale na start dalšího závodu. Startovali chlapci děvčata a kluci ročník narození 2008 a 2009. Jako první doběhli Nikol Jadrná ze ŠAK Židlochovice a Jakub Rozkošný z Biatlonu Blansko.
Přípravka chlapců a dívek měla start na stejném místě, ale už je čekal náročnější kros a také 800 metrů. Na startu bylo nachystáno 15 děvčat a 12 kluků. O vítězství mezi děvčaty svedly souboj dvě velké soupeřky – Dominika Bezdíčková a Viktorie Křížová. Tentokrát to vyšlo lépe pro Dominiku Bezdíčkovou z ASK Blansko. Mezi chlapci s přehled zvítězil Jakub Komárek z ACT leraK. Pak už čekal start na mladší a starší žactvo. Ti už do lesa nemuseli. Start měli v blízkosti penzionu U Strakatého koně. Na mladší žactvo čekalo 1.200 metrů a starší žactvo se muselo poprat s více jak 2 kilometry.
Delší tratě zřejmě sedí Adéle Kubínové z Elite Sport Boskovice, která oproti závodu v Rudici na Hořicích zvítězila mezi mladšími žákyně. Mezi chlapci se nejlépe umístil Tomáš Komárek z ACT leraK a u něj platí zřejmě stejné pravidlo. Čím delší a náročnější trať – tím lepší.
Trať pro starší žákyně a žáky už byla skutečně náročnou prověrkou toho, co závodníci natrénovali. Od začátku se drželi ve skupince, ale při prvním výběhu se začaly vytvářet první větší rozestupy. Ty už si pak závodníci drželi víceméně až do cíle. Na špici se držel Martin Kolář z Biatlonu Blansko a své vedení udržel až do cíle. S malým odstupem za ním doběhla Pavla Štoudková z ASK Blansko, která byla nejlepší mezi děvčaty. Byl vidět velký rozdíl běžeckého stylu mezi Martinem Kolářem, který se terénu vůbec nebojí a Pavlou Štoudkovou, která při seběhu raději běžela opatrněji.

Start hlavního závodu na 8 kilometrů byl přesně v 11.30 hod. V tento čas vyběhlo na trať 63 běžců a běžkyň, a všichni se s nástrahami trati poprali se ctí a doběhli do cíle. Nejlépe se vedlo Vojtovi Grünovi, který z loňského času ubral přesně půl minuty. Nejrychlejší závodnice ženského pohlaví byla juniorka Lucie Kučerová z Jedovnic, která náročnou trať zaběhla za 36:42. No a když už do cíle dobíhali poslední běžci, tak se stala neskutečná věc. Z husté mlhy se začalo ukazovat sluníčko a tak při vyhlášení výsledků hlavního běhu se všichni mohli vyhřívat v záplavě slunečních paprsků.

Další závod nás čeká na Martina a poběží se Běh za Jedovnickým kaprem, který se opět vrací do seriálu OBL. Tak si přijďte zaběhat. Kapříci pro vítěze zase budou připravení.

VÝSLEDKY ZDE

FOTOGRAFIE ZE ZÁVODU ZDE

Za Okresní běžeckou ligu, Jiří Vrtílka, ředitel